Benzodiazepiny

Proč jsou lidé na benzodiazepinech (bzd) často nervózní, podráždění, paradoxně úzkostní (ač bzd jsou primárně léky na úzkost!)?

Pokusím se vysvětlit.

Pro fungování mozku jsou důležité neurotransmitery a další látky jako například enzymy, hormony atd. Pro udržení dobrého “duševního zdraví” je zásadni rovnováha těchto systémů (například mít dost Melatoninu pro kvalitní spánek apod).

U BZD se zaměřím na dva stěžejní systémy. Použiju anglické pojmy pro lepší pochopení, snad to nikomu nebude vadit.

  • Prvním systémem je tzv. GABA-ergní. Tedy kyselina Gama amino máselná (GABA) a její receptory, tedy jakoby její “odchytávače”, které GABU chytnou a tím se receptor “nasytí” (uspokojí). GABA-ergní systém je nazýván taky jako uklidňující, navozující pohodu, dobrou náladu, někdy spánek někdy spíš euforii. Každopádně je to systém přinášející tělu relaxaci.
  • Druhým systémem je tzv glutamatový. Glutamat v těle působí jako “povzbuzovač”. Přináší nervozitu, napětí, žene nás do akce.

Oba systémy potřebujeme. Jednou potřebujeme akci, podruhé relax. Ve zdravém a průmyslovou chemií nedotčeném mozku to funguje tak, že oba systémy jsou v rovnováze a pokud se vyrobí víc glutamatu, je pak recipročně vyrobeno víc GABA. Nejprve se tělo vybudí a pak díky gaba zase uklidní.

Teď vstoupí do hry BZD (Rivotril, Diazepam, Lexaurin, Neurol…). Udělají v mozku to, že receptory GABA trvale obsadí. Tedy trvale navodí pocit dobré nálady, klidu, pohody… jenže po nějaké době mozek zjistí, že nepotřebuje vlastními „silami“ vyrábět receptory GABA (že jich potřebuje méně, protože část je trvale obsazena BDZ!). Mozek tedy neprodukuje receptory GABA a tím dochází k nerovnováze. Glutamatu je více a více a GABU, které sice mozek produkuje dost, nemá co odchytávat. Protože na to není dost “odchytávačů” / receptorů, jejichž produkci mozek snížil.

Tělo se po nějaké době dostane do tzv. tolerance. Dávka BZD nestačí, pacient ji navýší, tím permanentně vypne další ještě fungující GABA receptory, ale v dlouhodobějším horizontu navodí ještě větší nerovnováhu mezi GABA-ergním a glutamatovým systémem.

Proto je při snižování BZD tak častým jevem extrémní nervozita, úzkosti, panické záchvaty apod. (má to souvislost i s dalšími stresovými hormony, ale to už sem nebudu míchat). Proto lidé snižující BZD mají pocit neustálého napětí a žijí v módu “bojuj nebo uteč”. Proto je rozruší často i vjemy, které by normálně byly v pořádku (světla, hluk, hlasy…).